Pro každého volejbalistu by měla být nejvyšší meta reprezentovat v seniorském národním družstvu České republiky. V českokrumlovském volejbalovém klubu se to povedlo čtyřem hráčům.
Nejznámější a nejpopulárnější členkou VSK Český Krumlov je bývalá mnohonásobná reprezentační nahrávačka a členka síně slávy Romana Jedličková (roz. Kumpochová).
Svou bohatou volejbalovou kariéru odstartovala v Českých Budějovicích se ziskem zlaté (1983) a stříbrné (1984) medaile v nejvyšší dorostenecké soutěži. V roce 1984 současně se studiem na pedagogické fakultě MU v družstvu KPS Brno, kde získala v roce 1990 titul mistryně ČSSR.
Československý titul Romaně otevřel cestu na Apeninský poloostrov, kde působila v družstvech Cassano Milano 90/91 (A1), Autogril Noventa 91/92 (A2) a Lattebusche Vicenza 92/93 (A2).
Následující 3 roky v rámci mateřské dovolené Romana strávila na palubovce VSK Český Krumlov.
Další volejbalová cesta směřovala v sezóně 97/98 pod Ještěd a to do extraligového družstva Technické univerzity Liberec.
Před návratem do Českého Krumlova Romana podepsala ještě dvě dvouroční zahraniční angažmá a to ve slovenské VC SH Senica a rakouském Fabasoft Linz, kde v obou týmech získala titul vícemistryně v 1. ligách.
Nejúspěšnější období 03/06 ženského volejbalu v Českém Krumlově začal právě pod trenérem J. Vobrem a hrající asistentkou Romanou. V sezóně 03/04 se povedl postup do 2. ligy. Další úspěch gradoval 3. místem v sezóně 04/05 a 4. místem sezóně 05/06.
Kromě šestkového volejbalu se Romana úspěšně věnovala i plážovému volejbalu, kde se svojí spoluhráčkou Lucií Václavíkovou (roz. Růžkovou) získala v období 98/00 ve třech po sobě jdoucích republikových šampionátech vždy bronzovou medaili.
Můžeme být také pyšní nad hojnou reprezentační kariérou s 230 utkáními v dresu ČSSR a poté ČSFR. Největší úspěch se povedl na ME v Belgii 3. místo (1987), 5. místo ME v NSR (1989) a 5. místo ME Itálie (1991).
Na základě svých dosažených úspěchů byla zařazena do síně slávy českého volejbalu.
| Klubová historie | |
| 1976 – 1984 | Stadion KDPM České Budějovice |
| 1984 – 1990 | KPS Brno |
| 1990/1991 | Cassano Milano, ITA |
| 1991/1992 | Autogril Noventa, ITA |
| 1992/1993 | Lattebusche Vicenza, ITA |
| 1993 – 1997 | VSK Český Krumlov |
| 1997/1998 | TU Liberec |
| 1998 – 2000 | VC SH Senica, SVK |
| 2000 – 2002 | Fabasoft Linz, AUT |
| 2003 – 2006 | VSK Český Krumlov |
| Národní družstvo | |
| 1987 | ME Belgie |
| 1989 | ME NSR |
| 1991 | ME Itálie |
| Plážový volejbal | |
| 1998 – 2000 | Mistrovství ČR |
Mezi první odchovance českokrumlovského volejbalu a úspěšného volejbalistu mužské generace patří bezesporu Marek Beer.
První volejbalové krůčky Mára započal v Kaplici. Od roku 2001 přešel pod českokrumlovské barvy do žákovské kategorie, kde se pod trenérem Oldou Záhořem dále volejbalově rozvíjel.
Díky svému volejbalovému umu a svým tělesným dispozicím přestupuje blokař Marek do sezóny 04/05 do kadetské a juniorské kategorie VK Jihostroj České Budějovice.
Okusit mužskou extraligu dostává od klubu SK Volejbal Ústí nad Labem, kterou využívá. Stal se hráčem základní sestavy a dobrými výsledky
(9., 9., a 8. místo) dostává po 3letém působení nabídku od Dukly Liberec. Liberecká Dukla v ročníku 10/11 měla neuspokojivou sezónu, skončila už ve čtvrtfinále. Po příchodu Máry Beera a dalších posil se v následujících letech umístila na 2. místě (11/12), poté dosahuje Dukla v mužské extralize bronz (12/13) a znovu 2. místo (13/14).
Opět po 3letém působení v Dukle se Mára přesouvá do zahraničního týmu Hypo Tirol Innsbruck. Jeho tým dominuje v rakouské nejvyšší soutěži a tím má možnost pravidelně porovnávat síly s těmi nejlepšími v nejvyšší evropské soutěži – Lize mistrů. Po dlouhodobé nadvládě v Rakousku přechází do německé nejvyšší soutěže pod názvem HYPO TIROL AlpenVolleys Haching a umisťuje se na 4. místě.
Do sezóny 18/19 se přesouvá do mistrovského družstva VK Karlovarsko. Výsledek nevyšel bohužel uspokojivě (5. místo), proto po ročním působení přestupuje zpět do družstva, kde vše začalo – SK Volejbal Ústí nad Labem. Po comebacku se Ústí nad Labem umisťuje na 5. místech.
V sezóně 22/23 Mára nastupoval v základní sestavě sporadicky, ale často dohrával zápasy za své mladší konkurenty na bloku. Ústecký klub dosáhl v základní části na předposlední místo, které jim zaručilo setrvání v extralize, ale také ukončení sezóny. Na 9. místo chybělo získat 3 body.
V sezóně 23/24 Mára nadále těšil fanoušky Ústi nad Labem jako hráč a zároveň působil v roli sportovního ředitele. Tento ročník pro SKV nebyl optimální po těsném posledním místě po základní části se Márovo družstvo nevyhnulo baráže o extraligu. V baráži SKV otáčelo stav 2:0 ve prospěch ambiciózního družstva z Dobřichovic. Nakonec po třech výhrách za sebou, si Márovo družstvo zajistilo i na další sezónu extraligovou působnost.
Od září 2016 vidíme Marka pravidelně reprezentovat naší vlast. Pod trenérem Miguelem Falascem je Mára součástí družstva a od neúspěšné kvalifikace na MS v Itálii a Bulharsku přišla úspěšná kvalifikace (2017) na ME v Polsku. Mezi nejvyšší úspěchy právě patří 7. místo na ME v Polsku a stříbrná medaile v Evropské lize v následujícím roce. Reprezentační působení ukončil v roce 2019 s více jak 80ti starty za národní tým.
| Klubová historie | |
| 1999 – 2001 | Kaplice |
| 2001 – 2004 | VSK Český Krumlov |
| 2004 – 2008 | VK Jihostroj České Budějovice |
| 2008 – 2011 | SK Volejbal Ústí nad Labem |
| 2011 – 2014 | Dukla Liberec |
| 2014 – 2018 | Tirol Innsbruck, AUT |
| 2017/2018 | HYPO TIROL AlpenVolleys Haching, GER |
| 2018/2019 | VK Karlovarsko |
| 2019 – současnost | SK Volejbal Ústí nad Labem |
| Národní družstvo | |
| 2017 | kvalifikace na MS |
| 2017 | ME Polsko |
| 2018 | Evropská liga |
Na krátké povídání si našel čas po jednom z utkání extraligového finále 2014 mezi Libereckou Duklou a klubem, jehož dres oblékal jako dorostenec. Tedy VK Jihostrojem České Budějovice.
Tak Marku jak prožíváš zápas na palubovce svého někdejšího klubu?
Už je to dlouhá doba. Naposledy jsem tu hrál jako junior. Další zápasy už byly proti Budějovicím, a ty měly vždycky náboj a mají ho stále. Ten náboj pro mě není osobní.
Jaká byla tvoje cesta z Českých Budějovic, kam si přišel z Českého Krumlova, do Liberce?
Nejdřív bylo Ústí nad Labem. To byl zásadní krok v mé kariéře, protože pro mladého hráče je zásadní aby hrál a ne seděl na lavici. V Ústí jsem se během půl roku dostal do hry a díky tomu se otevřela cesta do Liberce. Pro všechny mladý kluky v Jihostroji je ta startovní pozice těžká. Zítra si možná pověsí na krk medaili mistra republiky (Jihostroj otočil vývoj série a vykročil k zisku titulu – pozn. Autora), ale jako hráči se nikam neposunou. Já mám doma taky medaili z extraligi, ale tu mám v šupleti, protože jsem nehrál . Ale tu bronzovou z další sezóny jsem si pověsil.
Z Českých Budějovic na zkušenou do Ústí nad Labem, odtud do Liberce a výkony v Liberci Ti otevřely dveře do reprezentace. Takže co ty a repre?
Určitě výborný. Takový ohodnocení, že to děláš dobře. První kemp byl zvláštní tím množstvím účastníků. Ale byla tam většina hráčů z venku, takže jsme na tréninku třeba blokovali Konce (David Konečný), Drobka (Jan Štokr) a to se dá těžko někde jinde zažít. Samozřejmě i hra proti nim, prostě každá minuta na hřišti v rámci přípravných zápasů je samozřejmě velký plus.
Něco ke kontroverzní postavě trenéra Bernarda?
To bylo hodně zajímavý. Já si myslím, že to nebylo špatný, ale že se to mělo vymyslet jinak. Třeba oddělit mladý hráče od starejch. Mladý kluci můžou a asi i musí trénovat velký dávky, ale aby třeba Konec lítal dvakrát denně tři hodiny a většinu času ve vzduchu, aby Hudce přeučoval blok, to už bylo asi mimo. Takovejhle kemp by byl skvělej pro juniory, ale takhle to asi nemohlo uspět.
Díky za upřímnou odpověď. Dá se říct, že trenér Bernard měl u naší reprezentace malou šanci?
On asi prohrál ještě dřív, než začal opravdu pracovat.
Existuje někdo, koho můžeš označit jako svůj hráčský vzor? Ať už v minulosti nebo v současnosti.
Když jsem byl na Final Four Ligy mistrů, tak tam hrál Kravárik. Tehdy mě zaujalo jak burcoval družstvo když to nešlo a jak na hřišti pracoval pro tým. Ale jinak žádný trvalý vzor, nebo že bych byl fandou nějakého hráče, to nejsem.
Přestože se skutečným volejbalem jsi začal až v Budějovicích, jak vnímáš nebo vzpomínáš na roky v Českém Krumlově?
Volejbal začal už tam. Naučili jsme se hrát v šesti a odehráli hodně zápasů v Českym poháru. Byl to start do hry.
Ještě jedna otázka. Často se s ohledem na úspěch hovoří o poměru talent – práce. Jak se na to díváš Ty?
Samozřejmě talent je fajn, ale pak přijde čas, kdy ty šikovný kluci dorostou 180 cm a končí. Oni mají svoje místo na hřišti, ale musí hrát hodně dobře, protože okolo nich rostou ty dřeváci, který jednou budou díky parametrům hrát hlavní roli. Já z vlastní zkušenosti vím, jak je to to těžký. Člověk se v určitým věku fakt nehne, ale jak se to zlomí (a někdy stačí půl rok), tak se to rozjede a už to není jen o talentu, ale hlavně o dřině. Člověk to musí dohnat. Ví to a když to mu dá maximum, tak zjistí, že většina těch malejch je na hřišti zbytečná. To by mohla bejt snad motivace pro kluky, kterejm to teď ještě nejde, mají 120 cm, ale jednou budou mít dva metry. A taky je důležitý nepřestat na sobě pracovat. Nejen kondičně, ale i technicky. A nejen na tom co my zrovna nejde, ale i na tom co my jde a snažit se to stále zlepšovat.
Asi lepší slova závěrem si snad ani nelze přát. Marku díky za upřímná slova a hodně štěstí ve tvé volejbalové kariéře.
Dalším úspěšným odchovancem VSK Český Krumlov Petr Šulista.
Petr jako student volejbalové sportovní třídy na ZŠ Za Nádražím v Českém Krumlově začal s volejbalem v roce 2004. Stal se členem volejbalové generace, která pravidelně získávala výborné výsledky i po celé republice. Bylo jasné, že Český Krumlov bude pro Petra brzy málo, proto se nabízela přirozená cesta do mládežnické složky českobudějovického Jihostroje.
Petrova kariéra se v Českých Budějovicích dále úspěšně rozvíjela a v roce 2012 získal 3. místo v juniorské extralize. Od roku 2010 se také stává základním členem mládežnického národního družstva kadetů a juniorů, kde má za sebou bohužel 3 nepovedené kvalifikace do hlavních soutěží.
V sezóně 12/13 se stává profesionálním hráčem VK Jihostroj České Budějovice. Ve třech sezónách v A týmu Petr získal v naší nejvyšší soutěži 2. místo (12/13 a 14/15) a zlato v sezóně 13/14.
Pro získání více herních zkušeností odchází na dvě roční hostování a to nejdříve do Příbrami (7. místo) a poté na sezónu 14/15 do Ostravy (7. místo). Hostování Petrovi zjevně pomohly, proto přestupuje do Kladna a stává se stálým členem seniorského národního družstva. Na Kladně se opět řadí mezi nejlepší smečaře v mužské extralize a odnáší si 2. místo. Petr se může opřít jako smečař o kvalitní příjem a neméně dobrý útok. Proto přichází další kariérní postup a to v Dukle Liberec, kde nakonec stráví úspěšné 2 sezóny se ziskem stříbra v sezóně 18/19.
Od sezóny 21/22 Petr působí v zahraničí. Nejdříve okusil nejvyšší soutěž v belgickém Gentu. V totožné sezóně se ještě přesouvá do Darkulaib Club v Bahrajnu, kde získal velmi ceněné 2. místo v Arabské lize mistrů a 3. místo v nejvyšší soutěži.
V sezóně 22/23 Petr opět působí na Arabském kontinentu a to v saudskoarabském týmu Al-Khaleej Saihat. Bohužel si v únoru přivodil zranění zad, díky kterému již nedohrál v týmu Al-Khaleej Saihat sezónu. Po zbytek sezóny se dával zdravotně dohromady.
Plně zdráv se Petr přesunul na sezónu 23/24 na Apeninský poloostrov a to konkrétně do družstva Team Volley Napoli hrající Sérii A3. Petr se stal tahounem družstva jako jeden z mála cizinců. Po základní části se Petr a klub z Neapole rozhodli rozejít. Petr tak dokončil sezónu v Bulharsku a to v družstvu Beroe 2016. Po 6. místě v základní části ve čtvrtfinále nestačil na družstvo Neftohimic Burgas.
Na konci působení ve VK Ostrava a přechodu do Kladna, se Petr natrvalo stává součástí národního družstva mužů, kde působí až do současné doby. Petr má za sebou nezdařilé kvalifikace na Mistrovství světa pořádané v Itálii a Bulharsku a Olympijské hry v Berlíně do Japonského Tokia. Je třeba podotknout, že tyto kvalifikace patří k těm nejobtížnějším. Naopak v evropské lize se Petrovi velmi daří a získal stříbrnou (2018) a zlatou medaili (2022).
| Klubová historie | |
| 2004 – 2008 | VSK Český Krumlov |
| 2008 – 2015 | VK Jihostroj České Budějovice |
| 2015/2016 | Euro Sitex Příbram |
| 2016/2017 | VK Ostrava |
| 2017/2018 | Kladno volejbal cz |
| 2018 – 2021 | VK Dukla Liberec |
| 2021/2022 | Volley Gent BEL |
| 2022/2022 | Darkulaib Club Bahrajn BH |
| 2022 – současnost | Al-Khaleej Saihat, SAU |
| 2023 /2024 | Team Volley Napoli, ITA |
| 2024 | Beroe 2016, BG |
| 2024/2025 | |
| Národní družstvo | |
| 2011 | kvalifikace ME KTI |
| 2012 | kvalifikace ME JRI |
| 2013 | kvalifikace MS JRI |
| 2017 | kvalifikace MS |
| 2018 | Evropská liga |
| 2020 | kvalifikace OH |
| 2022 | Evropská liga |
Další odchovankyně VSK Český Krumlov a zatím poslední seniorská reprezentantka České republiky je Silvie Pavlová.
Během českokrumlovského působení v žákovských kategoriích a studiu na ZŠ Za Nádražím Silva dosáhla nového působiště a to v extraligovém družstvu VK Madety České Budějovice.
Přestup to byl velmi povedený, protože v prvních dvou sezónách na postu blokařky získala 2. místo (11/12) a poté se dokonce stala mistryní ČR (12/13) v kategorii kadetek. Do dospělého volejbalu pronikla již v jihočeské metropoli a následně v pražském klubu Španielka Řepy, kde hrála za prvoligové týmy.
Poté získala možnost okusit již profesionální extraligovou soutěž v Přerově, které se chopila na výbornou a se Zubřicemi obsadila krásné 8. místo. Následně dostala angažmá do hlavního města Rakouska, kde dosáhla v nejvyšší rakouské soutěži na 2. místo.
| Klubová historie | |
| 2008 – 2011 | VSK Český Krumlov |
| 2012 – 2018 | VK Madeta České Budějovice |
| 2018 – 2020 | SK Španělka Řepy |
| 2020/2021 | Volejbal Přerov |
| 2021/2022 | VB NÖ Sokol/Post, AUT |
| 2022/2023 | Steelvolleys ASKÖ Linz/Steg, AUT |
| 2023/2024 | Schwarz-Weiss Erfurt, DEU |
| 2024 – současnost | VK Prostějov |
| Národní družstvo | |
| 2023 | Evropská liga |
| 2023 | ME |
| 2023 | kvalifikace OH |
| 2024 | Evropská liga |
| 2024 | Challenger Cup |
Po dobrém výkonu si Silva zasloužila nabídku do sezóny 22/23 od nedalekého Lince. Svou formu zde potvrdila a stala se základním obranným a zároveň ´i útočným pilířem družstva. Silva získala na začátku sezóny superpohár. Následovalo 1. místo v národním poháru a vítězství ve finále proti předchozímu zaměstnavateli. Tím navýšila předchozí umístění a stala se mistryní Rakouska. Po roce Steelvolleys Linz opouští a její kroky vedly do Německa a to konkrétněji do družstva Schwarz-Weiss Erfurt .
Schwarz-Weiss Erfurt působil v ročníku 23/24 v 2. Bundeslize a netajil se, že má ambici postoupit do nejvyšší německé soutěže. Podle věkového rozpětí, Silva patřila k těm zkušenějším, i přesto, že je ročník 1997. “Černo-bílý” ovládl s velkým náskokem svou tabulku a oprávněně si zahraje v sezoně 24/25 1. Bundesligu.
Silva do sezóny 24/25 využila příležitost VK Prostějov, který se netajil ambicí vyhrát českou extraligu.
Po vydařené sezóně 22/23 Silva obdržela pozvánku do národního družstva žen. Pod trenérem Athanasopoulosem se zúčastnila Zlaté evropské ligy. V srpnu se národní družstvo žen probojovalo na Mistrovství Evropy v Německu, kde Silva byla součástí nominace. Jako třetí blokař trápila zejména soupeře svým plachtícím servisem a vyztužila obranu na síti. Národní družstvo vypadlo po 2. místu ve skupině ve čtvrtfinále se Srbskem. Jako poslední reprezentační akce v roce 2023 byla kvalifikace na olympijské hry v Číně na OH v Paříži 2024. Jak je zvykem, kvalifikace na OH patří k těm nejtěžším. Srbky, Číňanky, Nizozemky patří do světové špičky. Národní celek nedošel k postupu na OH a obsadil 7. místo ve skupině. Národní družstvo v roce 2024 se zúčasnilo final four Zlaté evropské ligy v Ostravě, kde náš reprezentační výběr obsadil 2. místo. Tím se kvalifikoval do Challenger Cupu na Filipínách. Silva má v družstvu roli 3. blokařky.
Další kategorií, kterou se může VSK Český Krumlov pyšnit, jsou hráčky a hráč, kteří sice nebyli seniorští reprezentanti, ale měli a mají možnost se naším krásným sportem živit.
Mezi nezapomenutelnou tvář, která v Českém Krumlově působila 9 let, patří Andrea Černohlávková (roz. Sládková).
Andrea přestoupila kvůli volejbalu na ZŠ Za Nádražím z Kájova, kde se hlavně pod trenéry O. Záhoře a D. Cardy ze začátku naučila základům volejbalu. Andrea klubově přispěla k dlouhodobě nepřekonatelnému výsledku a to 3. místu v extralize juniorek pod vedením trenéra J. Vobra.
Výborné výsledky napomohly Andree k velkému přestupu do PVK Olymp Praha, kde navýšila v soutěžním ročníku 2003/2004 své předchozí krumlovské umístění na 1. místo v extralize juniorek.
Kvalitními výkony se přirozeně přesunula mezi ženy, kde působila úctyhodných 10 sezón, během kterých získala 7 medailí v extralize žen (1. místo 04/05, 07/08, 2. místo 06/07, 11/12, 12/13, 13/14 a 3. místo 05/06). Od roku 2010 do konce své profesionální kariéry byla zvolena kapitánkou družstva.
Díky svému volejbalovému umu, Andrea získala v roce 1998 pozvánku do mládežnického národního družstva, s kterým na MS v chorvatské Pule obsadila 13. místo.
| Klubová historie | |
| 1994 – 2003 | VSK Český Krumlov |
| 2003 – 2015 | PVK Olymp Praha |
| Národní družstvo | |
| 2001 | MS KKY Chorvatsko |
Další veleúspěšnou členkou výjimečné generace je Hana Rungová (roz. Vobrová).
Volejbalové začátky má Hanka spojené se sportovní třídou na ZŠ Za Nádražím. Největší úspěch v českokrumlovském dresu Hanka prožila v sezóně 01/02 a to v extralize kadetek (2. místo) a v sezóně 02/03 v extralize juniorek (3. místo). V obou případech se tato medailová umístění, řadí k nejvyšším úspěchům našeho klubu.
Následující kroky vedly do Prahy a to nejdříve do klubu TJ Tatran Střešovice, s kterým vyhrála 1. ligu žen a poté do extraligového družstva SK Slavia Praha, kde Hanka prožila vydařené období se ziskem stříbrné a bronzové medaile.
Na pražské období navazovalo zahraniční angažmá ve Francii. V soutěži Pro A v družstvu Istres Ouest Provence Volley, Hanka získala 4. místo a zahrála si evropské soutěže. Poté působila v 2. nejvyšší soutěži Pro B v družstvu Volleyball Club Marcq en Baroeul.
Hráčskou kariéru uzavřela v německé 2. bundeslize v klubu TSV Sonthofen ziskem dvou bronzových medailí. Po skončení ve stejném klubu předávala své zkušenosti jako trenérka mládeže.
V letech 1999 až 2003 se Hanka stala členkou reprezentačního mládežnického výběru kadetek a poté i juniorek. Největší úspěch zažila na ME v Záhřebu.
| Klubová historie | |
| 1995 – 2004 | VSK Český Krumlov |
| 2004/2005 | TJ Tatran Střešovice |
| 2005 – 2009 | SK Slavia Praha |
| 2009/2010 | Istres Ouest Provence Volley, FRA |
| 2010/2011 | Volleyball Club Marcq en Baroeul, FRA |
| 2011 – 2013 | TSV Sonthofen, GER |
| Národní družstvo | |
| 2002 | ME JKY Chorvatsko |
V současné době se do profesionálního volejbalového světa podíval i mladší bratr již zmíněného Petra Šulisty, smečař Daniel Šulista.
Dan začínal obdobně jako jeho předchůdci. Absolvent ZŠ Za Nádražím, strávil ve VSK Český Krumlov v žákovské kategorii 4 roky. Pro svůj potencionál přestoupil v roce 2016 do mládeže VK Jihostroj České Budějovice, kde se vyprofiloval až do A týmu.
Od sezóny 20/21 se Dan stal profesionálním hráčem. Oproti svým předchůdcům našeho klubu strávil v A týmu Jihostroje 3. sezóny. V sezónách získal v extralize 2. místo (20/21), 3. místo (21/22) a 2. místo (22/23).
| Klubová historie | |
| 2012 – 2016 | VSK Český Krumlov |
| 2016 – 2023 | VK Jihostroj České Budějovice |
| 2023/2024 | VK Benátky nad Jizerou |
| 2024 – současnost | VSC Fatra Zlín |
Pro získání více prostoru na palubovce Dan v sezóně 23/24 hostoval v extraligovém družstvu z Benátek nad Jizerou. Dan se stal u 10. družstva extraligy základním členem sestavy a tím mohl nabírat potřebné zkušenosti v herní praxi. V komplexní statistice se umístil jako 19. nejlepší smečař. Danova doména byla zejména útok. Další zkušenosti Dan bude nabírat ve Zlíně.
Do poslední kategorie, kterou se může VSK Český Krumlov pyšnit, spadají mládežničtí reprezentanti, kteří nezvládli nebo prozatím neudělali krok do velkého volejbalového nebo beach volejbalového světa.
Další zástupkyni, která zažila podařené období zejména v plážovém, ale také i v šestkovém volejbale je Zuzana Marková.
První volejbalové krůčky Zuzka přišly v roce 2002 ve spojení s ZŠ Za Nádražím a VSK Český Krumlov. I přes své výškové parametry se stala nahrávačkou.
Zuzka ještě zažila jedny z posledních extraligových ročníků v našem klubu, než se soutěže přesunuly do Českých Budějovic. V Č. Krumlově v extralize kadetek získala 4. místo. a následně se s přesunem soutěží pochopitelně přesunula i do českobudějovické Madety.
Po absolvování střední školy Zuzka směřovala do USA na univerzity Kent State University a poté na University of Louisiana at Montroe. Ve Spojených státech se věnovala jak plážovému tak šestkovému volejbalu. Zuzka se může pyšnit ziskem individuálních ocenění jako zařazení do výběru státu Louisiana v šestkovém volejbale v roce 2011 a zařazení do celostátního výběru USA v plážovém volejbale v letech 2013 a 2014.
Po návratu Zuzka působila v 1. lize žen za VK Madeta České Budějovice, kde byla zatím součástí nejúspěšnějšího období. V sezónách 15/16, 16/17 a 17/18 ženy získaly prvenství v 1. lize a v ročníku 18/19 2. místo.
Během sezóny 21/22 se Zuzka vrátila zpět na palubovku ZŠ Za Nádražím, kde se mimo jiné i věnuje trénování v dívčích složkách U16 až U20.
V roce 2007 Zuzka reprezentovala Českou republiku na Mistrovství světa v plážovém volejbale do věkové kategorie 19 let v Polsku. Se spoluhráčkou Michaelou Volákovou získaly krásné 9. místo.
| Klubová historie | |
| 2002 – 2008 | VSK Český Krumlov |
| 2008 – 2011 | VK Madeta České Budějovice |
| 2011/2011 | Kent State University, USA |
| 2011 – 2015 | University of Louisiana at Montroe, USA |
| 2015 – 2022 | VK Madeta České Budějovice |
| 2022 – současnost | VSK Český Krumlov |
| Plážový volejbal | |
| 2007 | MS U19 |
Další, kdo do této kategorie patří, je Antonín Bédi.
Společně s Petrem Šulistou a dalšími hráči v Českém Krumlově dosáhl na postu nahrávače v kategorii žactva mnoho úspěchů. Po dovršení studia na ZŠ Za Nádražím a žákovské kategorie, dostal možnost přestoupit do VK České Budějovice.
V kadetské a juniorské kategorii Tonda získal v roce 2012 3. místo v extralize juniorů. V mužské kategorii si zahrál dvě sezóny za svůj mateřský klub krajský přebor a v Netolickém celku 2. ligu. Jeho osudovým družstvem se stalo záložní družstvo A týmu Jihostroje, kde odehrál 9. sezón. Do sezóny 2024/2025 se vrátil do Českého Krumlova, kde hraje nejvyšší krajskou soutěž a zároveň trénuje dívky kategorií U16 až U20.
Od roku 2010 do 2013 byl součástí reprezentačního družstva, které za svou existenci nedosáhlo výrazných úspěchů v hlavních evropských a světových turnajů.
| Klubová historie | |
| 2004 – 2008 | VSK Český Krumlov |
| 2008 – 2012 | VK Jihostroj České Budějovice |
| 2012 – 2015 | VK EGE České Budějovice |
| 2015 – 2017 | VSK Český Krumlov |
| 2018/2019 | TJ Netolice 1892 |
| 2019 – 2024 | VK Jihostroj České Budějovice B |
| 2024 – současnost | VSK Český Krumlov |
| Národní družstvo | |
| 2011 | kvalifikace ME KTI |
| 2012 | kvalifikace ME JRI |
Dalším odchovancem je Petr Novák, který byl součástí mládežnického národního výběru.
Petr ve VSK Český Krumlov působil 5 sezón, během kterých dokázal patřit mezi celorepublikovou špičku na svém nahrávačském postu. Svůj výškový hendikep Petr kompenzoval obrovským výskokem. Pro další růst přestoupil do budějovického Jihostroje.
Od sezóny 13/14 byl součástí reprezentačního týmu A mužstva až do ukončení své volejbalové kariéry v roce 2017.
Petr jako nahrávač působil v národním družstvu ročníku 97/98. V roce 2015 se v turecké Sakarya našim reprezentantům v kategorii U19 povedl parádní výsledek a to celkové 7. místo. Dále byl součástí výběru na ME v Bulharsku, kde kluci skončili v základní skupině.
| Klubová historie | |
| 2007 – 2012 | VSK Český Krumlov |
| 2012 – 2017 | VK Jihostroj České Budějovice |
| Národní družstvo | |
| 2015 | ME U19 |
| 2016 | ME U20 |
Další odchovanec, který si také zaslouží zmínit je Vít Juřica.
Víťa vzešel z úspěšné generace žáků, kteří dobře reprezentovali krumlovský volejbal mimo jiné na Dětské olympiádě mládeže v roce 2019, kde krajská výprava získala 2. místo.
| Klubová historie | |
| 2012 – 2020 | VSK Český Krumlov |
| 2020 – 2023 | VK Jihostroj České Budějovice |
| 2023 – současnost | VSK Český Krumlov |
| Národní družstvo | |
| 2022 | Evropský olympijský festival mládeže (EYOF) |
| 2022 | ME U20 |
Díky svým tělesným a fyzickým dispozicím se profiloval na pozici blokaře. V roce 2020 přestoupil jako jeho předchůdci do volejbalového klubu v Českých Budějovicích, kde vybojoval cenné umístění v extraligových mládežnických kategorií. Na začátku sezóny 22/23 Víťa utrpěl vážné zranění kolene, které nakonec přispělo ukončení sezóny a návrat zpět do Českého Krumlova.
Před velkými akcemi národního družstva měl Víťa často smůlu na závažná zranění, díky kterým se nemohl zúčastnit. Každopádně získal 3. místo na prestižním Evropském olympijském festivalu mládeže pořádaném na Slovensku a byl současní výběru, který se v lotyšské Jelgavě kvalifikoval na ME v Itálii.
Po dlouhé době se také objevuje zástupce dívčí složky a to je Jana Vávrová.
Zatím nejmladší odchovankyně působila ve VSK Český Krumlov úctyhodných 8 let. V poslední sezóně 21/22 u nás působila až v 6ti soutěžích, ve kterých hrála hlavní roli. Svým, na svůj věk, spolehlivým příjmem a razantním útokem se logicky formulovala na pozici smečařky.
I přesto, že byla Janča posledním rokem žákyně, využila možnosti přestoupit za lepším volejbalem do TJ Lokomotiva Plzeň. Přestup jí určitě pomohl se i nadále volejbalově rozvíjet a udržet si pozici v národním týmu.
Jana po ročním působení v Plzni zamířila pod nově vznikající projekt Národní volejbalové centrum v Kladně. Národní volejbalové centrum má vychovat úspěšné hráčky pro národní družstva dívčí a ženské složky. Reprezentantky byly začleněny v 1. lize žen, kde byly konkurenceschopné a získaly několik výher.
Přes širší výběr nadějí se Janča dostala do národního družstva dívek U17. Kvůli svým výškovým dispozicím, působí na pozici libera, kde zúročuje smečařské zkušenosti a výborné čtení hry.
Reprezentační družstvo do 17 let odehrálo v Lille ve velmi silné skupině s Francií, Nizozemskem a Španělskem kvalifikaci na ME U17. K postupu bylo nutné obsadit první dvě postupová místa. Bohužel družstvo nezaznamenalo jediné vítězství a na mistrovství Evropy se tak v červenci nepodívala.
1. kolo kvalifikace na ME U18 se odehrálo ve Slovinsku. Reprezentační družstvo bojovalo na turnaji MEVZA o postup do semifinále, ale ztráta nutných 3 bodů proti Slovinsku odsunulo družstvo do 2. kola kvalifikace na ME. Jana v této části kvalifikace obdržela individuální ocenění za nejlépe přihrávající hráčku.
2. kolo kvalifikace na ME U18 se odehrálo v Srbsku. Čtyř-členná skupina se skládala z družstev Holandska, Srbska a S. Makedonie. Na ME se kvalifikoval vítěz anebo čtyři z pěti nejlépe umístěných druhých týmů z celé kvalifikace. České národní družstvo bojovalo, ale bohužel obě prohry v rozhodujícím 5. setu nasměřovaly reprezentantky na nepostupové umístění. Souboj proti Severní Makedonii byla povinnost vyhrát, tak alespoň pro děvčata skončil turnaj vítězně.
| Klubová historie | |
| 2014 – 2022 | VSK Český Krumlov |
| 2022/2023 | TJ Lokomotiva Plzeň |
| 2023 – současnost | Národní volejbalové centrum, Kladno |
| Národní družstvo | |
| 2023 | kvalifikace ME U17 |
| 2023 | 1. kolo kvalifikace ME U18 |
| 2024 | 2. kolo kvalifikace ME U18 |