Je za námi Letní olympiáda dětí a mládeže v Praze a VSK Český Krumlov. Do finální nominace se dostali z kategorie U16 Áďa Škorpíková (10) na nahrávku, Valerie Mimrová (4) na blok a Pepa Vávra (5) na nahrávku/univerzála. Trenérské zastoupení u dívek reprezentovali Tonda s Vendy. Jak hodnotí svou účast?
- Jak sis užil/a účast na Letní olympiádě dětí a mládeže v Praze? Máš nějaké zajímavosti, zážitky z olympiády (plusy, mínusy, historka…)?
Áďa Š.
Účast na olympiádě jsem si užila moc. Dalo mi to spoustu zkušeností, zážitků a nových přátel. Žádné mínusy mě asi úplně nenapadají, teda až na to hrozné vedro. Co bylo naopak skvělé, byl náš kolektiv. Myslím, že jsem si rozuměla jak s holkami tak s kluky.
Val
Olympiádu jsem si moc užila a byla to pro mě velká zkušenost. Nejvíc se mi líbila atmosféra a to, že jsem tam poznala spoustu nových lidí.
Vendy
Na dětskou olympiádu jsem se moc těšila. Připomněla mi dobu kdy jsem se jí sama účastnila a dost se toho změnilo. Ještě jsem zažila volejbalový turnaj na antuce a spaní ve třídách na zemi 😀. V Praze jsem nebyla na zahájení a zajímavé bylo porovnání mezi účastí a sledováním olympiády v televizi. Atmosféra se z televize nepřenese, ale je škoda, že sportovci neviděli jednotlivá vystoupení.
Tonda
Jako dítě jsem měl odjet na 2 olympiády, ale z nějakých důvodů to nevyšlo, tak jsem turnaj a okolní atmosféru zažil poprvé jako trenér.
Jako plusy můžu hodnotit srovnání s celorepublikovou konkurencí, která nám ukázala zrcadlo a možnost trenérských diskuzí s ostatními trenéry. Jako mínus bych olympiádu vyhodnotil jako nafouknutou komerční bublinu, která obaluje víkendový Český pohár. Další zápor je, že s volejbalovým programem nelze shlédnout další snažení u jiných sportovců.
2. Co pro tebe znamenalo být součástí KCM v olympijském ročníku?
Áďa Š.
Znamenalo to pro mě samozřejmě hodně. Každá nominace na trénink pro mě měla nějakou cenu, i kdyby jsem se nedostala do dalšího kola, tak jsem věděla, že mi každý trénink něco dal. Znamenalo to pro mě jednoduše možnost zlepšit se ve volejbale, ale i si zahrát volejbal na dobré úrovni.
Val
Jsem ráda, že jsem mohla být součástí KCM a hodně mě to posunulo. Získala jsem zkušenosti a motivaci na sobě dál pracovat.
Vendy
V KCM jsem byla v roli asistenta trenéra. Byla to pro mě nová a zajímavá zkušenost v několika ohledech. Kategorii U16 běžně netrénuji. Bylo fajn trénovat výběr hráček z různých klubů a na chvíli z jich vytvořit jeden tým. Na druhou stranu velmi těžké udělat selekci hráček na finálních 11, když holky téměř neznáte, protože až samotný turnaj nám ukázal co se nám během půl roku práce podařilo, co bychom příště dělali jinak a co nedokážeme ovlivnit.
Tonda
Pro mě jako trenéra je to příjemně odlišná činnost oproti té klubové. S kategorií U16 jsem neměl příliš klubových zkušeností. KCM mi tuhle možnost kompenzuje a po získaných zkušenostech v U14 a u U18 a starších je to jak když se skládá střípek ke střípku a vznikne z toho má trenérská mozaika. Zásadní rozdíly spatřuji, že můžu pracovat s nejlepším, co nám v kategorii U16 a mladších Jihočeský kraj nabízí. Zajímavé je pro mne také zjištění, jak jednotlivé kluby pracují se svými hráčkami.
3. Co bys vzkázal/a mladším nadějným volejbalistům v našem klubu, kteří by se také rádi na Letní olympiádu dětí a mládeže jako ty nominovali?
Áďa Š.
Určitě bych jim chtěla vzkázat, ať to nevzávají a jdou si za tím. I přesto, že to někdy nemusí vypadat úplné růžově to stejně může klapnout. Také bych jim chtěla vzkázat aby si hlavně věřili. To, že jsme menší klub než některé v Českých Budějovicích neznamená, že nemají šanci se na Letní olympiádu dětí a mládeže dostat. To je za mě to nejklíčovější.
Val
Asi ať se nevzdávají a trénují, protože se to časem vyplatí a ať je volejbal baví.
Vendy
Mladším hráčům a hráčkám bych vzkázala, že talent a výška není všechno. Vášeň pro to co dělám, píle a odhodlání jít si za svým jsou často mnohem důležitější faktory pro to se probojovat výš. Olympiáda dětí a mládeže je určitě nezapomenutelný zážitek, ale „velký “ volejbal přichází až v dorosteneckých a dospělých kategoriích.
Tonda
Vzkázal bych jim, že k volejbalovému talentu, dobrým studijním výsledkům, podpoře nejbližších a samozřejmě štěstí, je potřeba pořádně a vytrvale makat a jít si tvrdě za svým nastaveným cílem. Když nastavený cíl nevyjde, nejde o konec, ale o odrazový můstek být více motivovaný ke zlepšení.