1) Kterým kategoriím se v současnosti v klubu věnujete a proč?
S kolika hráči v letošní sezóně pracujete a jak často trénujete?Kategorii U16 žáci. Této kategorii se věnuji vlastně celou svou trenérskou dobu. Vyhovujeme mi s touto věkovou kategorií pracovat. Letošní sezonu čítalo družstvo 16 hráčů. Postupně někteří doplňovali kadety a juniory. Z mladších začali přicházet na zkoušku. Toto prolínání kategoriemi se daří velmi dobře. Tréninkové vytížení bylo 4x v týdnu.
2) Jak hodnotíte letošní sezónu? Jaké bylo nejtěžší rozhodnutí během letošní sezóny?
Z hlediska výsledků byla tato sezona jak na houpačce. Bylo to způsobeno i poměrně velkou rotací hráčů (při větším počtu je potřeba nechávat hrát všechny). V krajském přeboru bylo jasné už po Novém roce, že jsme se dostaneme na kvalifikaci MČR a pak byla dobrá možnost hráče protáčet a ohrávat mladší. V ČP jsme nezačínali úplně optimálně, ale postupem času se dostavily i výsledky a vrcholem byl v poslední turnaji a postup do 3. osmičky. To se nám bohužel nepodařilo prodat v kvalifikaci, na kterou jsme jeli s odhodláním poprat se o postup. Extrémně těžká skupina a mentální selhání některých (neunesli tíhu turnaje) nám výraznější úspěch nepřineslo.
3) Co se vám u vašich svěřenců podařilo zlepšit, v jaké oblasti vidíte největší posun kupředu?
Určitě tréninková účast, která byla velmi vysoká a tím i začlenění volejbalu do svého programu jako jednu z priorit. Někteří kluci velmi dozráli nejen volejbalově, ale u některých překvapivě i smysl pro zodpovědnost. To považuji za největší úspěch.
4) Kde naopak vidíte největší rezervy? Kde je potřeba se zlepšit a proč si myslíte, že zrovna v této oblasti máte problémy?
Největší rezerva byla připravit dirigenta hry, vůdce. Přesunem Bartoviče na smeč z nahrávky se zatím nepovedlo vychovat správného lídra na tomto postu. To se ukázalo jako mínus na kvalifikaci. Ale jsou to mladí kluci bez zkušeností a tyhle věci se musí časem naučit. Letošní sezonu bylo super prolínání do juniorů. Tam nasávali atmosféru „většího volejbalu“ a přenášeli do tréninků a zápasů u mladších. Toto bych byl rád, aby bylo možné praktikovat i do budoucna.
5) Jaký hráč vás nejvíce překvapil?
Těch bylo víc.
Bartovič – jak se adaptovat do juniorů a hráčsky i osobnostně se posunul.
Nejedlý – určitě bych na začátku sezony nečekal, že udělá takový posun ve všech směrech
Habart – u toho jsem si myslel, že to nemá cenu a volejbal dělá, že musí. Najednou přišla ochota a vůle pracovat.
A další – a to je ta krása téhle věkové kategorie. A moje motto: nikdy v tomto věku nedělej závěry.
6) Jaký máte nejsilnější zážitek během této sezóny?
Poslední kolo ČP. Ač ne v plné sestavě jsme předváděli nádherný sport.
7) Jak byste popsal hráče, který vám během letošní sezóny chyběl?
Viz výše: dirigent
8) Máte od klubu dostačující materiální podmínky na svoji práci nebo je co zlepšovat? Co vám nejvíce chybí?
Podmínky jsou skvělé. Nedostačující je asi to co všichni víme a to časy v tělocvičnách.
9) Jakou podporu cítíte ze strany rodičů? Pomáhají vám? Jaká je spolupráce?
S rodiči je to jako vždycky různé. Ale většinou jsou ochotní pomoci. U mladších je vždy spolupráce horší, ale musím si je vždy malinko vychovat. Ze začátku je nejhorší, aby pochopili, že to už není kroužek. Že je nutné i rodinný život přizpůsobit volejbalu.
Chtěl bych moc poděkovat Lence Vávrové za velikou pomoc.
10) Jako zástupce hráčů prosím zhodnoť, jaká byla během sezóny atmosféra v týmu a jakým herním projevem jste se během zápasů prezentovali?
Pepa Vávra, kapitán družstva: Sezona byla hodně dlouhá, ale myslím si, že jsme se hodně posunuli. Začali jsme si víc věřit a poslední kola Českého poháru jsme si i hodně užili. Atmosféra v týmu byla dobrá, dobře jsme trénovali. trochu jsme si mysleli na postup z kvalifikace, ale to nám nevyšlo. Tam jsme neprodali formu z posledních turnajů. ale bylo tam hodně poučení a zkušeností z takhle těžkých zápasů, které si přeneseme do dalších roků.